NEAKTIVNÍ!!! -> Najdete mě na anime-ai.blog.cz (Mitsuki-chan)

Já už nemůžu 10.kapitola

11. listopadu 2012 v 18:45 | Christeen |  Já už nemůžu
Pozn: Tato kapitolka navazuje na tu předchozí. ´Je dlouhá, protože jsem ji psala ve vlaku směem na svůj nenáviděný intr. Doufám, že se vám bude líbit, jelikož já jsem absolutně spokojená.

10. Kapitola
Nevěděla jsem, kolik času uteklo, ale když jsem otevřela oči, byla jsem opřená o airbag. Rozhlédla jsem se kole sebe. Z kapoty auta se kouřilo. Začala jsem panikařit, protože Viktor měl na čele krvavý šrám. Okamžitě jsem se odepnula a i jeho. Začala jsem se dobývat z auta. Dveře nechtěli povolit. Natáhla jsem se přes Viktora. Jeho dveře povolily. Vystrčila jsem ho ze dveří a vylezla jsem za ním. Ucítila jsem v oku nějakou vodu. Došlo mi, že je to krev. Snažila jsem se uklidnit, ale odtáhnout Viktora mi dalo dost. Skončili jsme na nějaké louce. Auto nabouralo do stromu a já nevěděla, kde jsme. Druhé auto nikde nebylo. Odtáhla jsem ho alespoň, kam jsem mohla. Okamžitě jsem vytáhla z kapsy mobil a zavolala záchranku. Nemohla jsme jim říct, kde jsme byli, jelikož jsem to sama nevěděla. Řekli, ať zůstanu, kde jsem. Jako bych měla v plánu se zvednout a odkráčet, když jsem se sotva držela. Když poslali záchranku, zandala jsem mobil. V tu chvíli se mi zavřeli oči a tma…
***
Oči jsem otevřela až v nemocnici. Oslnilo mě prudké světlo. Nikdo u mě nebyl. Chtěla jsem znovu usnout, ale nešlo mi to. V tu chvíli otevřela dveře ona. Zamračila jsem se. Neřekla jsem však nic. Nechápala jsem, jak se k němu mohla tak zachovat. Sedla si vedle mé postele. Nevypadalo to, že by se chystala odejít. Povzdychla jsem si. Pak mi došlo… Viktor, kde byl. Chtěla jsem se jít na něj kouknout, ale ona mi řekla, ať zůstanu ležet. Vyjela jsem na ni, že ho vidět musím. Bála jsem se, co s ním je. Jak se doktoři zachovali, když viděli jeho tvář. Dala mi facku, zrovna když vešla sestřička. Koukla jsem se na ni. Okamžitě jsem se jí na Viktora zeptala. Pousmála se a řekla, že mě za ním doprovodí. To mi vykouzlilo úsměv na tváři. Upozornila mě, že si musím vzít sterilní oblečení. Měla jsem to štěstí, že jsem nebyla na kapačce, takže ě za ním vzít mohla. Oblékla jsem si jejich oblečení a šla za ní. Ona řekla, že půjde domů. Řekla jsem ji pouze ,Ahoj' a šla za sestřičkou. Očividně ji to nijak netrápilo. To bylo dobře. Došli jsme k jednomu pokoji na intenzivní péči. Poučila mě, ať jsme potichu. Akorát jsme kývla a poprosila, jestli s ní můžu být sama. Zřejmě ě považovala za jeho dceru, což nebylo tak těžké. Jakmile mi otevřela pokoj, pomal jsem k němu došla a dotkla se jeho ruky. Nepohnul s ní. Ukazovatel života naštěstí pípal, což mě trochu uklidnilo. Koukla jsem se na jeho obličej. Vypadal tak… Neokázala jsem to popsat. Akorát jsem si sedla vedle něj a držela ho opatrně za ruku. Byla jsem smutná, protože jsem na jeho místě měla raději ležet já. Hlava mi klesla na jeho postel. Dívala jsem se mu do očí, teda spíše na oči, protože je měl zavřené. Nakonec se i oči přeci jen zavřely a já usnula.
Probudil mě letmý dotek na rameni, ale nebyl to Viktorův, ale sestřičky. Řekla, že musím na pokoj. Poprosila jsem ji ještě o dvě minuty. Přikývla a odešla za dveře. Zvedla jsem se do Viktora a nahnula se k jeho tváři. "Miluji tě," zašeptala jsem a políbila ho na tvář. Nic se mi nedostalo nazpátek. Povzdychla jsem si a odešla z pokoje. V očích jsme měla slzy. Sestra se mě zeptala, že musí mít svého otce hodně ráda. Na to jsem jí odpověděla, že velmi. Na tváři se mi zjevil úsměv. Následně se mě tázala, proč tam s semnou nebyla i ona. Povzdechla jsem si a řekla, že musela do práce, což taková lež nebyla, jenom tam šla o tři hodiny později. Nakonec ě zase odvedla na můj pokoj. Poprosila jsem ji ještě o jednu nemocniční košili. Ukázala na tašku s mým oblečením. Došla jsem k ní a vytáhla kraťasy a tričko. V tom jsem obvykle spala. Sestřička mi na to řekla, že v tom asi budu spát raději. Koukla jsem se na ni a přikývla. Usála se na mě a odešla. Rychle jsem se převlékla a zalehla do postele. Chtěla jsem se vrátit v čase a abychom nika nevyjeli, ale to se bohužel stát nemohlo. Vedle mě na stolku byl můj mobil. Koukla jsem se, kolikátého je. Bylo 30. Září, což znamená týden po nehodě. Prospala jsem celý jeden týden. Tak proto jsem byla tak hladová, ale žádné jídlo na obzoru. Musela jsem to vydržet. Má ústa byla vyprahlá. To se mi nelíbilo. Pití to taktéž nebylo. Pomalu jsem zavřela oči a ignorovala zvuk hladového žaludku. Trápilo mě to, že tam leží Viktor a ne já. Usnula jsem.
***
Po čtrnácti dnech mě z nemocnice pustili. Museli mě odvézt sanitkou, jelikož se vymluvila, že není doma. Opravdu, když jsem přišla k domu, bylo zamčeno. Jízda sanitkou byla super, povídala jsem si s jedním saniťákem, ale nebyl to Viktor. Nakonec jsem byla doma, úplně sama. Odnesla jsem si igelitku k sobě do pokoje. Zavřela jsem dveře a opřela se o ně. To, co jsem tam uviděla, mě dostalo. Moje tajná skrýš byla otevřená, deníček nikde a klíčky také. Pak jsem se rychle koukla na desky, těch se ani nedotkla. Myslím, že deníček ji naštval dost. Na dřevěné podlaze jsem měla černou zuhelnatělou skvrnu. Netrvalo mi dlouho, než jsem přišla na to, od čeho to je. To mě dostalo. Byla jsem už tak dost vynervovaná z nemocnice a školy a ještě k tomu tohle. V tu chvíli jsem jí byla vděčná a to, že není doma. Šla jsem do koupelny a sáhla po jedné jediné věci, kterou jsem potřebovala. Žiletka. Chytla jsem ji mezi dva prsty a už jsem se chtěla zaříznout do svého zjizveného zápěstí, ale pak jsem si uvědomila, že bych měla jít raději do pokoje. Takže jsem se octla v pokoji. Nijak jsem neřešila zámek. Bylo mi to jedno. Sedla jsem si na zem a žiletkou se přiblížila ke svému zápěstí. Zatnula jsem zuby, jakmile se mi ostrá hrana žiletky zaryla do kůže. V tu chvíli z ní začala téct krev. Udělala jsem rukou tah dolů, abych ránu zvětšila. Bolelo to jako čert, ale přesunula jsem se dál.
Takhle jsem si na ruce udělala asi deset řezanců a všechny krvácely. Cítila jsem, jak se mi horká krev spojuje do jednoho pramínku a stéká do dlaně, kde se opět rozděluje. Celou dlaň jsem měla zakrvenou a i všechny prsty. Krev mi odkapávala z konečků prstů. Nevydala jsem ze sebe ani hlásku, protože jsem to chtěla vydržet. Očima jsem si fascinovaně prohlížena svoji ruku. Ten pohled mě nijak neděsil, Byla jsem za to ráda, zbavilo mě to bolesti psychické. V tu chvíli se ve dveřích objevila ona. To se mi nijak nelíbilo. Viděla mě a moji krvácející ruku. To mě rozzuřilo. Vyjela jsem na ni, proč neklepe. Na to na mě zařvala, že četla můj deník.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivet P. Ivet P. | 11. listopadu 2012 v 18:55 | Reagovat

Wau drastické pokračování,těším se na další díl ;)

2 Christeen Christeen | 11. listopadu 2012 v 19:05 | Reagovat

[1]: už se na něm pracuje :D

3 Isa Isa | 11. listopadu 2012 v 19:35 | Reagovat

Pěkné, místy sice lehce nereálné ale podařené. :) těším se na pokráčko..

4 Christeen Christeen | 11. listopadu 2012 v 20:03 | Reagovat

[3]: já taky :D

5 mononoke-chan mononoke-chan | Web | 13. listopadu 2012 v 16:16 | Reagovat

suprový, chci další kapitolku! Jsem zvědavá, co se s Viktorem stane...^^

6 Christeen Christeen | 13. listopadu 2012 v 16:17 | Reagovat

[5]: Jéje... Ještě že mám napsaný konec a vím, jak to dopadne

7 Dee* Dee* | Web | 14. listopadu 2012 v 15:40 | Reagovat

Moc se omlouvám za zdržení...tady je vyhodnocení a další kolo SONOutfit.

http://fan-vampirediaries.blog.cz/1211/competition-for-the-best-winter-outfit-1-kolo-vyhodnoceni-2-kolo

8 EssayForMe EssayForMe | E-mail | Web | 25. července 2017 v 20:33 | Reagovat

We Can Write Your Paper For You - EssayErudite.com

Can You <a href=https://essayerudite.com/write-essay-for-me/>Write My Essay for Me</a> ? How many times do students worldwide ask this question without finding an answer?
We'd rather not check the official statistics. At the same time, essays appear to be probably among the most popular academic assignments.
Students from various education establishments need to complete them constantly. If you are among those lucky ones, feel free to contact our customer service department and opt for an <a href="https://essayerudite.com" />essay writing help</a>

9 FlossieSah FlossieSah | E-mail | 25. července 2017 v 22:42 | Reagovat

Absolutely NEW update of SEO/SMM package "XRumer 16.0 + XEvil":
captchas regignizing of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another subtypes of captcha,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM software: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other software.

Interested? You can find a lot of introducing videos about XEvil in YouTube.
Good luck!

XRumer20170725

10 DavidLaw DavidLaw | E-mail | 28. července 2017 v 17:11 | Reagovat

VasTutNet точка  ru  удалим негативные отзывы о Вас,разместим положительные,Спецалист по удалению плохой негативной информации в сетиУдалить данные из сети Удалим всю негативную информацию ,разместим положительные отзывы.Привлечение трафика аналог яндекс директа и гугла Агентство репутации Вастутнет VasTutNet точка ру!

11 Sandyjelry Sandyjelry | E-mail | Web | 31. července 2017 v 20:30 | Reagovat

http://www.copic-sketch.ru - онлайн обучение скетчингу

12 LarryTap LarryTap | E-mail | Web | Včera v 16:05 | Reagovat

http://sos4patasbcn.cat/component/k2/itemlist/user/4558  фильмы 2014 2015 смотреть бесплатно в хорошем   смотреть сериал дэдпул  http://bluenet.bluemena.com/component/k2/itemlist/user/133558

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama